Kniha původně vyšla ve francouzštině v edici zaměřené na dějiny literatur různých národů. V českém kontextu se nejvíc blíží Přehledným dějinám literatury české Arne Nováka. Autorka literaturu rozdělila a periodizovala do kapitol Duchovní a estetický úsvit Českých zemí, Od husitství k osvícenství, Od romantismu k osvícenství, Mezi dvěma válkami a Literatura po roce 1945. Dějiny Voisine-Jechové jsou psány živým jazykem, který je přibližuje zájemcům z řad středoškoláků i vysokoškoláků, zajímajícím se o literární historiografii, četné ukázky z literárních děl, jež poslouží i jako jakási miničítanka, konkretizují a odlehčují rozsáhlý hutný materiál. Zajímavý je pohled na českou literaturu jako na produkt bipolární kultury, a to ze dvou zřetelů: jednak ji staví do dobových souvislostí s paralelní cizojazyčnou literaturou (psanou i latinsky a německy), která vznikla v našem českém prostředí, jednak ukazuje, jak od 15. století byla jedna část literatury ovlivněna duchem reformace, kdežto její druhá část lpěla na tradici katolické. Takže autorka předkládá živý obraz dějin, jež se větví, stojí proti sobě i se vzájemně proplétají. Přeložil Aleš Haman. Hana Voisine-Jechova (1927) studovala v Praze, Varšavě a Paříži. 1976 emigrovala do Francie, v letech 1982-1995 působila na Sorbonně jako profesorka českého jazyka a literatury. Specializuje se na literární teorii a srovnávací slavistiku. Spolupracovala na francouzské antologii české barokní poezie, kromě řady studií vydala Estétique littéraire comparée a román En Boheme - ou partout.