Estetika v proměnách prožitků charakterizuje základní podoby estetické zkušenosti, jako je krása, ošklivost, vznešenost, půvab nebo pitoresknost, vyznačuje povahu mentálních předpokladů pro jejich vytváření a recepci (fantazii, intuici, metaforické a symbolické myšlení i principy kultivace jazyka). Charakterizuje jejich projevy v zakoušení těla, kýče a v estetice situací a událostí. V těchto souvislostech zkoumá také rozdíl mezi erotickým a pornografickým dílem, krajní polohy estétství a na druhé straně estetiku každodennosti a její projev v designu. Při zvažování rozhodujících měřítek estetického hodnocení (harmonie, smyslových kvalit, historicky vzniklých receptivních vzorců) vypovídá o studiu základní povahy estetických jevů v přírodě s jejich strukturou v rozpětí od klasických geometrických prvků a skladby po "střapatou geometrii" fraktálů.