Osobnost tohoto vynikajícího stíhače, jenž se do průběhu The Battle of Britain zapsal krátkou, ale oslňující sérií sedmnácti potvrzených sestřelů, patří právem do pantheonu československého (ale i polského a britského) letectva. Originální postava našeho nejúspěšnějšího účastníka této bitvy v minulosti zlákala četné novináře, publicisty, historiky i pamětníky, aby vyprávěli o jeho pozoruhodné životní dráze, tragicky ukončené nepochopitelným a dodnes nevysvětleným pádem. Do pravdy, podložené věrohodnými podklady, zamíchali své i cizí dohady, domněnky a názory. Není tedy divu, že líčení Františkových životních osudů lemují četné mýty a legendy. Některé možná vznikly ještě za jeho života, a jestliže u jejich zrodu nestál on sám, zřejmě neměl potřebu je nějak uvádět na správnou míru. A tak se ještě čas od času můžeme dočíst, že s prvním nepřátelským letounem se utkal již za mobilizace v září 1938 přímo nad Prahou, nebo že po březnové okupaci uletěl do Polska se svým letounem. Že již v září 1939 měl nad Polskem sestřelit své první tři nepřátele a dalších jedenáct pak ve Francii v květnu či červnu 1940. S oněmi sedmnácti z následné bitvy o Británii by to tak dělalo dohromady 31 sestřelů v průběhu jednoho roku. To by z něj činilo s přehledem vůbec nejúspěšnějšího spojeneckého stíhače prvního roku války. Jistě mezi tuto elitu patřil i bez toho, ale ani zdaleka to nejsou mýty a legendy jediné. Autor se s nimi pokusil vypořádat jako odchovanec pozitivistické historiografie, a to především za pomoci veškeré dokumentace, mnohdy dosud ladem ležící v českých, polských, francouzských, britských i německých archivech. Především však vypráví úžasný příběh činorodého a nespoutaného mladého muže a vynikajícího letce. Stíhacího pilota, který sice občas své velitele dováděl k zoufalství, ale když zmáčkl spoušť, tak jen málokdy minul svůj cíl.