Pěvecké a hudební spolky patřily již od 19. stol. k nenahraditelným producentům vokálně-instrumentální, orchestrální i komorní hudby. Pražský a plzeňský Hlahol, Filharmonický spolek Beseda brněnská, kroměřížský Moravan či olomoucký Žerotín jsou nesmazatelně zapsány v hudební historii našich zemí, neboť sehrály nezastupitelnou roli v emancipaci české hudební kultury. Text knihy sestává ze dvou celků. V tom prvním, obecném, je stručně popsán charakter dobové produkce, interpretace i recepce, včetně funkcí, které hudba v závislosti na vývoji politické, ekonomické i společenské situace plnila. Cílem druhé části knihy, není jen syntetizovat, ale odpovědět na otázky, v jaké intenzitě a kvalitě získával posluchačské zkušenosti místní návštěvník, jak Olomouc plnila svou roli hudebního centra.