Lidé už dávno ovládli svou planetu a chtějí víc, ovládnout vesmír - i čas. Možnost podívat se do minulosti je tak lákavá - spatřit svět před stamilióny lety. Svět rodících se kontinentů, svět patřící největším predátorům, co kdy na Zemi žili. Cestovatelé v čase ale netuší, že se vydávají někam, kam nepatří. Do prostoru a času, kde se setkají s něčím, s čím si nedokáží poradit ani jejich nejmodernější zbraně. Tam, kde je něco, co nás může zabít všechny. Vzduch byl teplý, téměř horký, páchl sírou, silicí a dalšími neidentifikovatelnými vůněmi. Tma se změnila v šero, po stranách jsem zahlédl siluety postav se zbraněmi. Vzepřel jsem se těm, co mi drželi hlavu v předklonu a podíval se vzhůru. Na východě už obloha zbledla, ale na západě ještě zůstával černý samet zdobený hvězdami. Nepoznal jsem jediné souhvězdí. Podařilo se to, dostali jsme se, kam jsme chtěli. Asi, možná. Z dálky se ozvalo hluboké zadunění, dlouhé a táhlé, odpovědělo mu několik dalších, o mnoho slabších. Lodi zdravící se na moři? Nesmysl. Nedaleko od nás, ne dál než dvacet třicet metrů, zaskřípěl štěrk. Neodvážil jsem se pohnout, jen jsem co nejvíc natáhl krk, abych lépe viděl. Štěrk skřípěl dál, možná i kameny pod velkou vahou, měl jsem pocit, že vidím temnou pohybující se hmotu, ale možná jsem si to jen namlouval. Siluety s puškami se napjaly