Kniha popisuje jazykovou feminizaci francouzštiny užívané v severoafrických frankofonních zemích. První kapitola se zabývá postavením žen v zemích Maghrebu obecně a pojmy tradice, modernizace a islám. Druhá kapitola popisuje jazykovou situaci a postavení francouzštiny Maghrebu obecně a konkrétně v Alžírsku, Mauritánii, Maroku a Tunisku. Třetí kapitola se zaměřuje na to, jak texty ústav těchto čtyřech zemí odrážejí rovnost mužů a žen. Následující kapitola popisuje feminizaci obecně a různé argumenty pro a proti ní. Pátá kapitola uvádí konkrétní možnosti, jak ženy v jazyce zviditelňovat (lexikální, morfologické, syntaktické, typografické atd.). Šestá kapitola představuje korpus, tj. čtyřicet formulářů psaných ve francouzštině, deset pro každou zemi, ve kterých byly příslušné jazykové prostředky feminizace sledovány, a metodu analýzy. Kapitoly 7 až 9 obsahují konkrétní výsledky analýzy u alžírských, mauritánských, marockých a tuniských formulářů. Závěrečná kapitola obsahuje shrnutí a srovnání výsledků pro tyto čtyři země a závěr. Maroko, Alžírsko a Tunisko představují progresivní křídlo v oblasti feminizace francouzštiny. Mauritánie zůstává v této oblasti spíše konzervativní a tradiční. Kniha je doplněna bibliografií a přílohami.