Doc. MUDr. Jiří Otradovec (1921-28), benešovský rodák, patřil donedávna k nejstarším příslušníkům pražské oftalmologické školy, založené ve 2. letech minulého století prof. Janem Deylem a prof. Jaromírem Kurzem. Zájem o oční lékařství získal už jako medik v roce 1947 při první prázdninové praxi na očním oddělení nemocnice v Uherském Hradišti a zůstal mu v celém dalším životě věrný. II. oční klinika Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, kterou v roce 1945 založil a 2 let vedl jeho učitel a velký vzor prof. J. Kurz, se stala místem jeho celoživotního působení. Na Kurzovu kliniku nastoupil rok po promoci a převzal jeden z Kurzových vyhraněných zájmů, tj. neurooftalmologii, a zasvětil mu celý zbytek života. Docent Otradovec patřil ke generaci, kterou poznamenala nepřízeň doby a opakované společenské zvraty. Pokvětnovou euforii brzy vystřídal nový režim a po krátké oblevě v období Pražského jara přišla éra normalizace, jež mu o 2 let odsunula perspektivu habilitace. Habilitoval až v roce 199, ve věku téměř 7 let. Jeho vědecká a pedagogická činnost se však stále rozvíjela. Podílel se svými kapitolami na několika učebnicích očního lékařství, jeho originální monografie Choroby očnice byla roku 1987 odměněna Cenou nakladatelství Avicenum a poslední rozsáhlá monografie získala v roce 23 cenu předsednictva České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Byl 15 let členem zkušební komise pro atestace z oftalmologie, zasedal v redakční radě časopisů Čs. oftalmologie, Praktický lékař aj. Je čestným členem České oftalmologické společnosti a ČLS JEP a držitelem dalších vyznamenání a uznání.