Publikace katedry slavistiky FF OU je - jak napovídá název - třetí jazykovědnou prací otištěnou v řadě Area Slavica. Obsahuje příspěvky v polštině a češtině, v nichž se prezentuje hlavně západoslovanský jazykový prostor. Hranicemi jsou míněna místa na jazykové mapě, kde se stýkají rozlohy jednotlivých jazykových systémů (polštiny, češtiny, rusínštiny, kašubštiny, běloruštiny, popř. bulharštiny), ale také textová rozhraní v reálné jazykové komunikaci mezi uživateli těchto jazyků. V popisu se objevuje hledisko synchronní i diachronní. Publikace je společným dílem celkem 21 autorů, téměř výhradně jazykovědců, kteří k jednotlivým dílčím problémům zaujali vlastní vyhraněný postoj. Jejich přičiněním vzniklo celkem 17 kapitol - samostatných jazykovědných studií. Z předkládané publikace plyne, že i hranice v jazykovém významu jsou relativní, propustné a mění se v čase i prostoru. Na jedné straně přerušují kontinuum a někomu v něčem brání, na druhé straně nečiní tak vždy důsledně, navíc zaručují určitou jistotu a bezpečí.