Stejně jako miliony amatérských běžců se i autor nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech vytrvalých bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot neměl daleko k rozhodnutí s běháním skoncovat a přijmout diagnózu lékařů, že „není k běhání zrozen“. Místo toho se vydal na cestu k nejtajuplnějším a nejšťastnějším běžcům světa do Copperova kaňonu v Mexiku, za kmenem Tarahumarů. Tarahumarové představují lidskou touhu k běhu v nejryzejší podobě, běhání je pro ně stejně přirozené jako dýchání. Autor výborně spojuje nejnovější evolučně-biologické a etnologické poznatky s portréty lidí, kteří se vydávají na trasu ultramaratonu nebo hodlají proběhnout Údolím smrti. A přitom jim zůstává dětská radost z běhání. „Zrozen k běhu je neuvěřitelně zábavná a čtivá kniha. Sousto k nakousnutí pro každého běžce. Nejlepší kniha o běhání, jakou jste kdy četli…“ Bill Rodgers, čtyřnásobný vítěz Bostonského maratonu