Pro svou bizarní a často rozporuplnou povahu jsou poruchy s abnormálními pohyby čímsi, co fascinuje a dráždí neurology a upoutává pozornost sdělovacích prostředků, veřejnosti i světa umění a literatury. Dyskineze zůstávají z valné části záhadnými jevy, odolávajícími převratným změnám v molekulární biologii a v zobrazování mozku. Překračují hranice mezi psychiatrií a neurologií a spojují pohyb a emoce způsobem, který může přispět k objasnění činnosti lidského mozku. Jestliže si Arvid Carlsson za svůj objev nigrostriatálního dopaminového deficitu u Parkinsonovy nemoci se zpožděním více než čtyřiceti let vysloužil Nobelovu cenu v lékařství, neměli bychom přehlédnout, jak jsme doopravdy pokročili v našem chápání extrapyramidových nemocí. Konec dvacátého století - tak jako konec toho předcházejícího - se stal zlatým věkem pro objevný výzkum pohybových poruch. Je však před námi nové tisíciletí a zbývá ještě mnoho práce. Skupina českých odborníků v pohybových poruchách se začala tak významně prosazovat na světové úrovni, že mezinárodní komunita Movement Disorders musela zpozornět a naslouchat. Pramálo pochybuji o tom, že v příštích letech budeme muset stále více počítat s umem a znamenitostí českých neurověd. Tato kniha sepsaná proto, aby lékaře naučila rozpoznávat a léčit poruchy s abnormálními pohyby, urychlí v České republice nástup subspecialisačního oboru „movement disorders" a nepochybně přinese svým neúnavným autorům významný úspěch, který si bohatě zasluhují.