Mladá Franci Rabínková vyrostla v privilegované pražské rodině a získala skvělé vzdělání. Čekala ji budoucnost majitelky rodinného módního salonu a oddané dcery a manželky. Po přijetí nacistických protižidovských zákonů se ale vše rychle mění a v létě roku 1942 je dvaadvacetiletá Franci Rabínková i s rodiči deportována do Terezína. Zde začíná její tříleté putování přes Osvětim-Birkenau a nucené práce v Hamburku až do Bergen Belsenu. V dubnu 1945 tábor osvobozují Britové a v létě téhož roku se Franci konečně vrací do Prahy, ovšem její svět už nikdy nebude stejný jako před válkou. Kniha je intenzivním a upřímným popisem temných let druhé světové války, který se čte jako napínavý román. Autorka je o největších hrůzách schopná vyprávět nepatetickým stylem, který mnohdy nepostrádá humor. Je to příběh o přátelství, naději a touze žít; působivé svědectví silné mladé ženy, která zažila a přežila hrůzy holokaustu.