Zavedení koronarografického vyšetření Sonesem v roce 1958 znamenalo pokrok v diagnostice ischemické choroby srdeční (ICHS) a postavilo lékaře před nový problém: anatomicky definované zúžení věnčité tepny. Zlepšit prokrvení myokardu se kardiochirurgům začalo dařit koncem 60. let 20. století. Chirurgická revaskularizace vstoupila do léčby ICHS razantně a pravděpodobně i nyní zůstává nejvýznamnějším zákrokem u rozvinutých forem postižení věnčitých tepen. V roce 1977 zahájil Andreas Grüntzig éru intervenční kardioangiologie, když rozšířil balonkovým katetrem proximální úsek ramus interventricularis anterior. V průběhu 20 let došlo nejen ke zvýšení počtu výkonů, ale i k významným pokrokům v technologii používaného materiálu, zařízení, přídatné medikace a celkové péče o nemocné. V roce 1995 bylo na celém světě provedeno téměř 900 000 výkonů. Knížka je praktickým průvodcem problematikou intervenční katetrizace na konci 90. let 20. stol. s výhledem do 21. století.