Trest odnětí svobody představuje univerzální a zároveň nejpřísnější z trestních sankcí, které se v podmínkách demokratických právních států ukládají fyzickým osobám. Otázky způsobu výkonu tohoto trestu, vnitřní diferenciace, dosahování cílů výkonu trestu, jakož i postavení odsouzených v podmínkách výkonu trestu, jejich práva a povinnosti představují trvale aktuální problematiku. Cílem monografie je především popsat a zhodnotit vývoj vězeňství v novodobých dějinách od roku 1918 ve společném státě Čechů a Slováků, jakož i během období vzájemného odloučení. Dále autorka srovnává a hodnotí současný stav vězeňství v obou republikách, poukazuje na silné a slabé stránky obou právních úprav a na možnosti vzájemné inspirace de lege ferenda.