Smysl života není v našich úspěších, v naplnění někdy nereálných představ, ale v hlubokých vztazích, které společně pěstujeme. MARYLIN ODEŠLA V POKOJI, IRVIN SE UČÍ ŽÍT BEZ NÍ. Světoznámý psychiatr a autor Irvin Yalom věnoval svou kariéru práci s lidmi, kteří se potýkají s úzkostí a zármutkem. Sám ovšem úzkosti a zármutku začal čelit až ve chvíli, kdy jeho milovaná žena Marylin onemocněla rakovinou. V této knize se potkávají cesty obou z nich. V prvních měsících po diagnóze společně psali o tom, jaké to je, čelit vlastní smrtelnosti a zvládat to, že ztratí někoho, koho milují. Jejich společný život byl skutečně požehnaný, obklopený milující rodinou a nádhernou přírodou Palo Alta, naplněný společnou láskou, ale stejně jako my museli čelit nevyhnutelnému v podobě smrti. Společně psali o intimitě, lásce a zármutku. Když Marylin odešla, Irvin i jejich děti společně oslavili její život a v závěrečné části knihy Irvin velmi upřímně píše o věcech, které přišly s čerstvým vdovstvím. O touze po intimitě, která se s Maryliiným odchodem vytratila, o tom, jaké to je, být po tak dlouhých společných letech sám, o vděčnosti za to, co spolu se svou milovanou ženou prožil.