Publikace představuje projevy českého výtvarného umění šedesátých let, které se programově věnují vztahu obrazu a slova. Jde zejména o díla navazující na tehdejší experimentální postupy v umění, na druhé straně reagující na tehdy pociťovanou vyprázdněnost jazyka. To přivedlo řadu autorů k úvahám o relativnosti spojení slova a toho, co označuje. Rozebírána jsou díla Jiřího Koláře, Jiřího Balcara, Jana Kotíka, Ladislava Nováka, Vladimíra Burdy, Josefa Hiršala, Bohumily Grögerové, Jiřího Valocha, Běly Kolářové, Dalibora Chatrného, ale například i známé Antikódy Václava Havla. Publikace vychází při příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané Západočeskou galerií v Plzni.