Publikace se zabývá ústřední myšlenkou chápat v nynější době s výhledem do budoucnosti operní divadlo jako nejvyšší hudebnědramatický útvar, který vyžaduje vícestranný progresivní pohled na soulad práce všech uměleckých složek každého operního ústavu. Kniha je psána především jako výsledek celoživotních zkušeností autora, který od svého dospívání sleduje historický vývoj opery a s ním praktické inscenace nejen jako muzikolog a pedagog vysokých škol, ale též jako aktivní pianista ve spolupráci s řadou studentů a absolventů uměleckých škol. Není opomenut ani náležitý výběr literatury vztahující se k tématu. Knihou prostupuje snaha podat množství informací čtivou přístupnou cestou, která je si vědoma stavu vědomostí současné vysokoškolské mládeže a jejích potenciálních potřeb. Ovšem právě tak je určena širokým vrstvám obecenstva milujícího operní divadlo.