Pavel Tunák píše v úvodu své knihy: Žil jsem v zemi, odkud se nevraceli ani mrtví ani živí. Po třiceti pěti letech od mého návratu ze sovětských koncentračních táborů gulagů jsem se teprve teď odhodlal svěřit papíru všechno utrpení, šikanování, hlad a neustálou přítomnost smrti Věnuj mi, čtenáři, trochu svého času a pojď kousek s mými vzpomínkami, abys poznal, co všechno člověk může vydržet. Abys politoval nešťastníky, kteří neměli to štěstí a nevrátili se z gulagů, jak se to poštěstilo mně, ale žijí v tom pekle, pokud nezemřeli, dodnes. Kniha je napsána velmi čtivě a otevřeně a je obohacena důležitým dokumentem Potvrzení o 10 letém pobytu v Gulagu vydané v roce 1957 Sovětským velvyslanectvím v Praze. Najdete v ní také několik fotografií, rodný list i parte autora. Kniha vychází k nedožitým 95. narozeninám statečného pana Pavla Matušoviče Tunáka.