Nicole Lorauxová: Truchlící hlas: esej o řecké tragédii Esej Truchlící hlas se snaží současnému čtenáři a divákovi přiblížit to, co je na řecké tragédii nejobtížněji přeložitelné, přitom ale tvoří přinejmenším významnou část samotného jádra tragičnosti: zvuk sténání a žalu, zvuk na pomezí prostého výkřiku a artikulované řeči, zvuk, který athénská ideologie občanství vypuzovala z prostoru akceschopné politiky, avšak ponechávala pro něj místo v konfliktním, vnitřně rozporném a aluzivním prostoru tragédie. Nicole Lorauxová (1943-2003) byla profesorkou historie a antropologie řecké obce na EHESS. Lze ji označit za nejoriginálnější představitelku třetí badatelské generace v genealogii, na jejímž počátku stojí L. Gernet a jejímiž mezinárodně nejproslulejšími reprezentanty jsou zástupci druhé generace M. Detienne, J.-P. Vernant a P. Vidal-Naquet. Jejím celoživotním tématem byla role sexuální diference v athénské kultuře a politické ideologii. „N. Lorauxová podává v eseji Truchlící hlas originální, filologicky přesnou a esteticky citlivou interpretaci vybraných aspektů attické tragédie, kterou zasazuje do širšího rámce athénské civilizace a kultury. V kontrastu k úzce politickým výkladům nabízí čtení, které si všímá též lyrického rozměru tragédie a pozoruhodným způsobem oživuje a rozvíjí Nietzscheho myšlenku zrodu tragédie z ducha hudby.“ Karel Thein