Tato publikace si klade za cíl zpracovat pokud možno ucelenou a logickou formou současný stav v oblasti chemických informací, kde pracujeme s velmi rozsáhlým souborem dat a informací nashromážděných generacemi chemiků na straně jedné a aplikací moderních informačních technologií na straně druhé, o kterých je možné dnes konstatovat, že již představují vůbec nejdůležitější způsob práce s chemickými informacemi. Elektronická reprezentace chemických informací, ať již se jedná o vyjádření obsahu dokumentů předmětovými hesla, charakterizaci chemických sloučenin jejich systematickými i dalšími názvy, až po grafickou reprezentaci struktur sloučenin nebo možnost pracovat s plnými texty vědeckých článků v jejich elektronické podobě, představují zcela nové možnosti jak v oblasti šíření a ukládání chemických informací, tak hlavně otevírají dříve nemyslitelné způsoby jejich vyhledávání i následného využívání. Tato situace pak také klade nové nároky na schopnost chemiků se této situaci přizpůsobit, orientovat se v současné nabídce a nové pracovní nástroje využívat. Publikace proto především sumarizuje obecné aspekty práce s odbornými a vědeckými informacemi v jejich libovolné formě, ale s výrazným zaměřením na chemické obory a jejich elektronickou formu. Na tento obecný přehled pak navazuje speciální část, kde jsou relativně podrobně zpracovány nejdůležitější chemické sekundární báze dat jako jsou Chemical Abstracts a báze dat Beilstein a Gmelin, včetně univerzální vědecké báze dat Science Citation Index/Web of Science a přehledně pak výběr některých dalších důležitých chemických informačních zdrojů. Důraz je přitom kladen na souvislosti mezi teoretickou a praktickou stránku chemických informací a jsou uváděny jen takové zdroje, které jsou na našich chemických pracovištích více či méně běžně dostupné.