Elisabeth Westonová, známá jako Vestonia, se narodila v Anglii, ale většinu svého života strávila v rudolfínské Praze, kam přišla se svým nevlastním otcem, slavným alchymistou Edwardem Kelleym. Spolu s ním pak zažila vzestupy a pády. Již od dětství se u ní projevovalo výrazné básnické nadání, její latinsky psané básně vycházely nejen v Čechách, ale i za hranicemi a zaujaly i císaře Rudolfa. Byla nazývána desátou Múzou, čtvrtou Grácií, divem světa, ženským Ovidiem, nejučenější ženou století.