Před více než 3 lety bylo zjištěno, že kromě hepatitidy A a B existuje další, pravděpodobně virové onemocnění jater, které bylo označeno jako hepatitida non-A, non-B. V roce 1989 byl identifikován původce onemocnění, jenž byl označen jako virus hepatitidy C (HCV). Infekce virem hepatitidy C je jednou z hlavních příčin chronických jaterních onemocnění. Závažné je zejména to, že nemoc zpočátku často probíhá bez příznaků nebo s příznaky zcela necharakteristickými, a je proto většinou diagnostikována pozdě – ve stadiu pokročilého postižení jater nebo hepatocelulárního karcinomu. Včasná diagnóza je pro prognózu nemocného rozhodující: akutní stadium je dobře léčitelné na rozdíl od stadia chronického, kdy výsledky nejsou tak přesvědčivé. Monografie, která na našem knižním trhu chyběla, se věnuje v plné šíři této problematice a je určena nejen hepatologům, gastroenterologům, internistům a infektologům. Poučení pro praxi zde najdou i praktičtí lékaři, kteří mohou zásadním způsobem přispět k včasné diagnostice tohoto závažného onemocnění.