Slavná kniha z roku 1988 vzbudila značnou pozornost nejen ve feministických kruzích. Je to kniha primárně nikoli o lásce, ale o moci, resp. o její perverzi v dominanci na jedné straně a submisivitě na straně druhé. Proč lidé podléhají autoritě a dokonce prožívají slast z moci, kterou nad nimi mají jiní? Proč je pro muže a ženy tak obtížné setkat se jako navzájem rovnocenní? Proč se stále vracejí role pána a otroka? Na rozdíl od řady autorů Banjaminová nepojímá tento problém jako otázku agrese (kdy je psyché vnímána jako bojiště instinktů – agrese a libida), ale analyzuje otázku moci v mnohem širších souvislostech, především vztahových. Dominance a submisivita se podle ní nerodí z přirozenosti člověka, ale jako výsledek zlomů v procesu vývoje lidských vztahů.