Historie vzniku a působení StB jako mocenského nástroje KSČ Kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na poválečnou éru, během které KSČ na své cestě za absolutní mocí ve státě budovala své pozice v bezpečnostních složkách, až je zcela ovládla. Komunisté vytvářeli v letech 1945 až 1948 sítě agentů, informátorů a tajných členů KSČ v ostatních stranách Národní fronty s cílem je ovládnout. Z dlouho utajených archivních materiálů vytvořil autor mozaiku dosud neznámých faktů o pozadí fungování StB a stěžejních událostí té doby. Publikaci z velké části tvoří unikátní přepisy rozhovorů mezi jednotlivými aktéry tehdejšího dění, záznamy z vyšetřovacích protokolů a další dokumentace. O Státní bezpečnosti, bylo již zveřejněno mnoho poznatků, o zločinech StB podaly svědectví její oběti, literatura faktu i odborné studie. Dosud však zůstávala stranou svědectví, která o své práci a o poměrech v StB vydávali její příslušníci, jedni z hlavních aktérů oné zločinné činnost, a zejména tyto dokumenty jsou zastoupeny v nezvykle velkém rozsahu. Publikace je doplněna obsáhlým poznámkovým aparátem Karel Kaplan (nar. 1928) je český historik, specializující se na poválečné československé dějiny. V letech 1960 až 1964 působil jako konzultant pro historii v aparátu ÚV KSČ a toto umístění mu umožnilo přístup k tajným archivům. V roce 1968 se stal zástupcem ředitele Historického ústavu ČSAV a angažoval se ve prospěch Pražského jara. Hned na počátku normalizace byl vyhozen z Akademie a vyloučen z komunistické strany a v roce 1972 byl zatčen a krátce držen ve vazbě. K plánovanému procesu s ním nakonec nedošlo a v roce 1976 se vystěhoval do Spolkové republiky Německo, kam vyvezl četné a velmi cenné údaje získané z tajných archivů. V roce 1977 mu bylo odebráno československé státní občanství. V exilu spolupracoval s Collegiem Carolina v Mnichově a se Svobodnou Evropou, v nakladatelství manželů Škvoreckých Sixty-Eight Publishers vydal dvě stěžejní monografi e o vzniku totalitního režimu v Československu doložené faktografi í získanou z komunistických archivů – Nekrvavá revoluce (1985) a Zpráva o organizovaném násilí (1986, spolu s Vilémem Hejlem). Po pádu totality se vrátil do Československa, od října 1990 působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a publikuje odborná díla odhalující podstatu zločinnosti komunistického systému v Československu (Zpráva o zavraždění generálního tajemníka, Pravda o Československu 1945–1948, Pět kapitol o únoru. Gottwaldovi muži, Nebezpečná bezpečnost, Antonín Novotný. Vzestup a pád „lidového“ aparátčíka, Alexej Čepička. Dobová dramata komunistické moci, Národní fronta aj.) Jeho knihy vycházejí v osmi zemích světa. V roce 2008 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.