Monografie věnovaná Renátě Tyršové (1854–1937), dceři Jindřicha Fűgnera a manželky Miroslava Tyrše, zakladatelů Sokola, významné české intelektuálce, která vedle obecně kulturního působení, odborné umělecké kritiky, nemalého podílu na kultivaci dívčího školství v rámci bývalého Rakouska-Uherska a filantropických aktivit, vrcholících v době první světové války, byla důležitou osobností v dějinách etnografie a neúnavnou propagátorkou české kultury na řadě domácích i zahraničních výstav ve významných evropských metropolích.