V nejširším metodologickém kontextu patří kniha mezi pokusy o přenos poznatků mezi společenskovědními obory. V její části „PART I“ jsou hlavní myšlenky koncentrovány do tří stručných tezí charakterizovaných jako příspěvky právní nauky pro rozvoj ekonomického myšlení. Jmenovitě jde o následující: Teze A analytikům doporučuje k analyzovanému chování přistupovat jako důsledku interakce mezi dvěma typy subjektů v angličtině označovaných jako Designer a Designee, případně česky jako Zadavatel a Dodavatel. Teze B říká, že to, co Zadavatel zadává, není Dodavatelovo výsledné chování, ale pouze úkol nějak se chovat, tj. Dodavatelův závazek, plán, cíl apod. V duchu právní nauky je pak zaveden výčet vzájemně výlučných stavů úkolu, včetně stavu, kdy úkol není Dodavatelem „včas a řádně“ splněn. Teze C navazuje na další notorietu právní nauky, podle níž je úkol vždy zadán ve prospěch nějakého Beneficienta (Beneficiary), kterým může být i tzv. třetí osoba. Proti-hráčem Beneficienta je pak tzv. Odpůrce (Defendant) s tím, že případné spory mezi nimi řeší tzv. Manažer (rozhodčí, soudce apod.). Teze A, B a C jsou v části „PART II“ aplikovány a testovány v jedenácti vzájemně odlišných společenských kontextech – od pojistné smlouvy, přes order routing známý z burzovních obchodů až po modely rozhodování za nejistoty.