„Navarro!“ Ulicí zazněl tvrdý, vyzývavý hlas, který byl dobře slyšet i v pokoji. „Navarro, vylez ven! To jsem já, Pablo Torres. Chci s tebou bojovat o tu ženu. Naše kolty rozhodnou, komu bude patřit. Slyšíš mě, Navarro?“ Luz Muranová cítila, jak ruce Daria Navarra strnuly na jejích ňadrech, jak jeho rty ztuhly na jejím krku. Horečka vášně, která je ovládala ještě před několika vteřinami, s děsivou rychlostí vyhasla. Zachvěla se, protože otevřeným oknem tam pronikal průvan. Otevřela oči a uviděla mihotavou záři petrolejky a stíny, které se pohybovaly po stěnách a stropě malého pokoje.