Jde o první vydání rukopisného Magnificat nejvýznačnějšího českého barokního skladatele Adama Michny z Otradovic (1600-1676). Předloha pochází z Městské knihovny ve Vratislavi, ale dnes je uchována ve Státní knihovně v Berlíně jako Preussischer Kulturbesitz. Skladba je zvláštní tím, že obsahuje pouze liché verše chvalozpěvu Magnificat. Tato úprava však není původní. Podle dvou dochovaných hlasů je zřejmé, že původní verze obsahovala hudbu pro všechny verše a měla jen 12 hlasů. Neznámý hudebník ve Vratislavi rozšířil obsazení na 16 hlasů a ponechal z Michnova díla jen liché verše. Partitura přináší jeho úpravu pro 16 hlasů. Generální bas a part teorby z původního znění pro 12 hlasů je připojen za partiturou.