Pius XI. (1857-1939) spatřoval ve "vykázání Boha ze společnosti" hlavní příčinu strašlivých hrůz, které trýznily tehdejší svět. Ve všech oblastech života se systematicky stavěl na odpor proti sekularizaci institucí a mravů. Obdobné důvody stály také za trvalým úsilím Pia XI. o rozvíjení a obranu Katolické akce v rámci celé církve. Právě v Katolické akci totiž Pius XI. viděl "mocný prostředek křesťanské obrody". Jeho encyklika Non abbiamo bisogno z roku 1931 se ostře ohrazuje proti útokům fašistické vlády na italskou Katolickou akci. Samotný rasistický nacismus byl velmi ostře odsouzen jako "novopohanství" prostřednictvím encykliky Mit brennender Sorge z roku 1937 (O situaci katolické církve v Německé říši) a nedlouho po ní Pius XI. předložil církvi a světu encykliku Divini Redemptoris, v níž velmi ostrým způsobem obvinil ateistický komunismus z toho, že představuje hlavní sílu, která podvrací veřejný pořádek a stojí také za krvavým pronásledováním církve.