Sbírka básní a poetických parafrází na hranici mezi groteskou a tragikou vyjadřuje přírodní lyriku a echa minulosti. Vít Kremlička převedl několik barokních kreolských textů písní do formy básní a zčásti je transponoval do současné doby. Vyjadřuje tak nové významové harmonie a kontrasty v rozpětí z minulosti k dnešku. Drsnou nostalgií odhání démony modernistických krasoduchů a staronové experimenty konkretizovaných abstrakcí do retro steampunkové syntézy. Poesie jako uzrálý rum neulpívá a její umělecký světonázor vede ducha k rozpětí imaginace.