Touha poznat cizí kraje byla v českých zemích vždy silná. Druhá polovina 19. století tuto touhu začala ve zvýšené míře naplňovat a cestovatelé jako E. Holub, E. St. Vráz, J. Kořenský, Č. Paclt, A. Musil, A. V. Frič či J. Welzl se stali ve své době známými a populárními osobnostmi. Práce si však neklade za cíl rozmnožit díla o dějinách objevitelských výprav, nýbrž se také zaměřuje na vztah cestovatelů a české společnosti a klade si netradiční otázky. Kupříkladu co přivedlo cestovatele z vnitrozemí na cesty, jaké byly jejich návraty, jak je společnost vnímala, jaké byly vztahy mezi nimi, jaký byl pohled na domorodé obyvatelstvo a kolonizaci či jaké to bylo, když cestovatelé již docestovali. Není opominut ani “druhý život” těchto osobností.