Od konce čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem do dobytí Peru a Mexika Španěly v šestnáctém století našeho letopočtu stavěli lidé po celém světě pyramidy. Téměř v každém období této čtyřapůltisícileté epochy se na zeměkouli vyskytla kultura, která s obrovským úsilím a zanícením budovala gigantické monumenty pyramidálního tvaru, jež měly ve své době hluboký náboženský a rituální význam.Snad každého, kdo se o starověké civilizace zajímá, napadne otázka, zda staří Egypťané, první buddhisté, Mayové, Inkové, Toltékové a Aztékové ve Střední a Jižní Americe, Keltové na britských ostrovech, a dokonce mississippští Indiáni na území předkolumbovského Illinois - všichni tito příslušníci kultur, jež existovaly v tak obrovském geografickém a časové prostoru - pouze snili tytéž sny a myšlenku staveb, které se tak vzájemně podobají, zplodila nezávisle na sobě jejich fantazie. Anebo je v této podobnosti obsažen příběh, jehož obrysy teprve začínáme rozpoznávat? Vědec a univerzitní profesor Robert M. Schoch - jeden z vynikajících světových geologů, kteří se zabývají studiem Velké sfingy v egyptské Gíze - se v této knize snaží dokázat, že egyptské pyramidy, mezopotamské zikkuraty, buddhistické stúpy a další monumentální stavby na Dálném východě, na amerických kontinentech a v ostatních částech světa jsou něčím víc než jen náhodnými napodobeninami jedněch druhými; že je to výsledek kontaktů mezi starověkými kulturami, kontaktů na mnohem vyšším stupni, než vědci dosud považovali za možné. Schoch svými pečlivými výzkumy dokazuje - podobně jako norský cestovatel Thor Heyerdahl plavbou na voru Kon-Tiki -, že lidé žijící ve starověkých civilizacích byli schopni plavit se na velké vzdálenosti, dokonce překonávat oceány. Schoch věří, že poté, co se budování pyramid rozšířilo po celém Středním a Dálném východě, přenesli tuto myšlenku na jiná místa na zeměkouli - a zvlášť do Nového světa na amerických kontinentech, kde se pyramidy stavěly až do příchodu španělských dobyvatelů - starověcí plavci, kteří zřejmě vypluli z jihovýchodní Asie. Knihu doplňuje čtyřiadvacet barevných fotografií a zvláštní dodatek s názvem ,,Nové datování Velké sfingy v Gíze", v němž autor předkládá své nejnovější důkazy pro hypotézu, že Sfinga pochází z mnohem starší doby, než se dosud předpokládalo. Kniha Cesty stavitelů pyramid zprostředkovává požitek z objevů všem čtenářům, kteří se zajímají o starověké kultury, jejich města a záhady raných civilizací.