Kniha mapuje bohatou tradici poezie o kultuře v americkém kontextu a dosud málo probádanou přítomnost humoru v americké poezii. Téma je zpracováno se zaměřením na několik předních amerických básníků druhé poloviny 20. století, kteří ve své společensky angažované i privátní poezii reagovali na kulturní a politický vývoj USA po 2. světové válce ironií, humorem a satirou. Poezie předních básníků starší poválečné generace (Allen Ginsberg, Kenneth Koch) je představena jako obsahově a formálně novátorský proud, na který v dalších desetiletích úspěšně navázali básníci mladší generace (Mark Halliday, Campbell McGrath, Tony Hoagland a Billy Collins).