V dynamicky se vyvíjejícím světě naší každodennosti hrají stále významnější roli audiovizuální a digitální technologie, a to i pro děti, které do jeho nestálé a proměnlivé reality přicházejí. Jak se mají adaptovat na všudypřítomnou naléhavost digitálních obrazů? Jakým způsobem můžeme v oborovém kontextu vnímat vzdělávací potenciál experimentálních a raných filmů, digitálních her a dalších neprobádaných oblastí ponorné řeky audiovize? V publikaci je filmová a audiovizuální výchova vymezena jako nově emancipovaný obor na pomezí umělecké a pedagogické praxe, který nabízí široké možnosti uplatnění – od formálního vzdělávání a volnočasových aktivit po různá odvětví filmové kultury. Cílem textu je představit transformační procesy, od nichž by filmová a audiovizuální výchova mohla odvíjet svou didaktiku; ta sice čerpá inspiraci z dramatické a výtvarné výchovy, ale vychází při tom ze svébytných výrazových prostředků filmového umění. Publikace systematizuje oborové poznání a pojmenovává cesty, které povedou k postupnému rozvoji didaktiky a infrastruktury.