Kniha se zabývá vznikem moderní továrny. Chápe ji nejen jako ekonomické, technické a výrobní místo, nýbrž také jako místo, na kterém pracovali a v němž žili lidé. Tovární komíny, sklady, dílny a haly ohlašovaly příchod moderních časů. S továrnami byla spojována očekávání na vytvoření nových pracovních míst, zvýšení prosperity země i morální obrodu, odstranění zahálky a nečinnosti. Továrny proměňovaly ekonomické, sociální i politické struktury. Patřily mezi hlavní dominanty krajiny. Změnily pracovní a životní návyky většiny obyvatelstva. S přibývajícím počtem továren opouštělo stále více mužů a žen své původní zaměstnání a procházelo branou továrního areálu. V továrnách trávili její zaměstnanci většinu času: staly se jejich novým domovem. Továrny sloužily jako místo vzdělání, kde lidé získávali profesní kvalifikaci. Továrny byly projekčním plátnem, na kterém se odvíjel příběh jedné společenské a ekonomické etapy. Představovaly scénu, která nasvítila ekonomické zisky a ztráty, politická vítězství i porážky, společenské naděje a zklamání.