Co pro nás znamená politický protest? Kdo je k němu více náchylný a kdo méně? Jak se projevoval v podmínkách reálného socialismu? A jaký je jeho charakter v prostředí globalizovaného kapitalismu? Maradův text mapuje podmínky a povahu anti-režimního protestu v kontextu postupující politizace každodenní zkušenosti v moderních státech. S pomocí klasických sociologických konceptů sleduje základní rysy formování kultury protestu coby všeobecně srozumitelného způsobu veřejného jednání. Současná protestní hnutí nejsou pouze negativistickou reakcí, výrazem nespokojenosti se stavem světa, k němuž se uchyluje zejména mládež a některé segmenty středních tříd. V rámci těchto hnutí se protest ustavil jako kulturní symbol, který sám omlazuje a dodává svým aktérům jistý sociální status.