Během doby laténské se v oblastech severně od Alp poprvé uplatňují významné technologické inovace v hrnčířské výrobě. Jednou z nich je užití dvoukomorových vertikálních pecí k výpalu keramiky. Nálezy těchto pecí ukazují značnou konstrukční a tvarovou rozmanitost, která poskytuje vodítka k řešení otázek spojených s jejich původem, vývojem a v neposlední řadě též významem pro poznání organizace hrnčířské výroby. Odpovědi na uvedené otázky hledá tato kniha, jež přináší vyhodnocení katalogu laténských hrnčířských pecí ze střední Evropy, kterých je dnes známo více než 270. Pece jsou nahlédnuty především z formálního, konstrukčního a funkčního hlediska. Analýza rozsáhlého souboru dat přináší nové pohledy na vývoj a šíření tohoto technologického fenoménu v laténském kulturním kontextu.