Ve vzpomínkové knize vypráví o svém životě významný český historik umění Pavel Preiss. Popisuje rodinné prostředí, jehož kořeny vedou do míst jako je Guatemala či Rakousko, a období vzdělávání, zvláště pak autorovy zážitky z gymnaziálních let, spojených s tíživou atmosférou protektorátu. Ve vzpomínkách na vysokoškolské studium na poválečné Univerzitě Karlově se vrací k předním osobnostem nejen dějin umění, ale filozofické fakulty obecně. Popisuje napjaté poměry na fakultě, své učitele (A. Matějček, R. Vacková, J. Cibulka, J. Květ) představuje na základě osobních dojmů a zážitků. Značnou část knihy tvoří vzpomínky na Pomocné technické prapory, v nichž autor sloužil od roku 1950.