Kniha zachycuje cenné osobní vzpomínky Blahoslava Zavadila z Brna-Žabovřesk, příslušníka 1. čs. samostatné obrněné brigády vzniklé v letech II. světové války ve Velké Británii. Popisuje jeho odchod z okupované vlasti, přes epizodu v Cizinecké legii, službu v naší armádě ve Francii a následně zážitky z vojenského výcviku i „civilních“ momentů života na britských ostrovech. Samozřejmě si všímá i bojového nasazení u francouzského Dunkerque (1944–1945), návratu do osvobozené vlasti a v náznaku také toho, co zažil autor v následujících letech. Kniha je neobyčejně zajímavá tím, že se nijak nesnaží glorifikovat osudy jednotlivců, autor sám sebe charakterizuje jako „průšviháře“ – tedy vojáka nepříliš disciplinovaného při mírové službě, jenž však v boji patří mezi nejlepší. Kromě toho se kniha dotýká i problémů, které jsou často zatlačovány do pozadí – jistého antisemitismu, vyplývajícího z percentuálního zastoupení vojáků židovské národnosti u čs. zahraniční armády, denních a všudypřítomných „lumpárniček“ vojáků, vztahu k tzv. nezařazeným důstojníkům a poměru k místnímu obyvatelstvu (zvláště k jeho ženské části) i do jisté míry „přehnané iniciativy“ při bojové činnosti, která v některých případech vedla ke zraněním či dokonce ke ztrátám na životech. Knihu doplňuje bohatá fotografická příloha.