Nejlepší povídková kniha chorvatské moderny, odehrávající se převážně v Dubrovníku a okolí, zachycuje s velkým smyslem pro povahokresbu a psychologický detail traumatické stavy a situace, jakými jsou úmrtí potomka, pracovní úraz, sexuální obtěžování, defektní vztah s otcem, nejasné pocity viny i konkrétní výčitky svědomí. Častými motivy jsou láska, od platonické po čistě tělesnou, a návrat. Do jižní Dalmácie, kraje olivovníků a cesmínových dubů, živých legend a bohaté historie, ale i značných sociálních rozdílů, se z Terstu vrací nadaný malíř, z Vídně student práv a z Ameriky lovec indiánů, přičemž každý z návratů je úplně jiný. Lisičarův prozaický výraz překvapí svěžestí a pozoruhodná je i šíře námětů, kdy vedle vyprávění o postavách na okraji společnosti autor stejně přesvědčivě vede dialog s evangeliem.