Předkládaná publikace je věnována klasické sociálně vědní problematice, a sice politické moci, respektive vládnutí jako procesu, při němž dochází k jejímu uplatňování. Samotné vládnutí je uchopeno prostřednictvím konceptu governmentality, který zformuloval Michel Foucault, neboť se jedná o koncept, jenž umožňuje na rozdíl od klasických politologických konceptů (teorie racionální volby, programatika stran a teorie koalic) postihnout komplexitu současného uplatňování moci. Vládnutí je následně v publikaci charakterizováno jako (snaha o) konstruování normality v rámci společenského diskurzu, tedy konstruování toho, co je bráno ve společnosti jako normální a co je bráno jako abnormální. Za tímto účelem je kniha rozdělena do tří částí. V první části je čtenář seznámen se stručným historickým vhledem do procesu formování governmentality, a to skrze charakterizaci transformace pojímání moci od začátku 17. století. Po tomto historickém vhledu je představena samotná governmentalita a její hlavní charakteristiky jako teoretického i analytického konceptu. Ve druhé části jsou vylíčeny konkrétní governmentality, tedy soubory technik a praktik využívané ve vládnutí v politicko-sociální praxi, a sice liberální a neoliberální, která je v dnešních západních společnostech dominantní. V poslední části je aplikován koncept governmentality na české prostředí, aby byl patrný přínos tohoto konceptu a abychom zároveň poukázali na rozšiřování neoliberální governmentality v České republice.