Ve spise O dokonalosti vychází Řehoř především z pavlovských listů, které poukazují na význam různých christologických titulů. Nazývat se „křesťan", což je slovo odvozené od jména Kristus, je podle Řehoře zavazující a je to právě Kristovo jméno, jímž se jednotlivec má v životě nechat vést. Křesťanská dokonalost znamená mít v duši, ve slovech i ve všem, co člověk v průběhu života dělá, účast na jménech, jimiž je označován Kristus. Řehoř ukazuje, jak mohou křesťané napodobovat svého Pána, a tak získávat podíl na jeho titulech, jako je „velekněz", „pokrm a nápoj" nebo třeba „úhelný kámen". Svými výklady navazuje na alexandrijskou exegetickou tradici, což je patrné například v jeho interpretaci Krista jako počátku či principu nového stvoření. Spolu se svým bratrem Basilem z Kaisareie a přítelem Řehořem z Nazianzu patří Řehoř z Nyssy (cca 335–cca 395 po Kr.) k trojici velkých kappadockých theologů, kteří položili základy křesťanského učení v návaznosti na biblické poselství a dědictví řecké filosofie. Úvodní studii napsala Markéta Dudziková.