Nový sámský hlas severské literatury Je zima na sever od polárního kruhu a pár hodin bledého světla je vše, co slunce nabízí, než se krajina opět zahalí do tmy. Tohle je Sápmi, země Sámů, původních obyvatel Skandinávie. Devítiletá Elsa je dcerou sámských pastevců. Když se jednoho večera vypraví sama na lyžích k ohradě, aby nakrmila sobí stádo, stane se svědkem toho, jak muž ze sousední vesnice bezcitně popraví její milované tele Nástegallu. Muž jí pohrozí, aby mlčela. Deset let v sobě Elsa nosí tajemství jako temnou tíhu na srdci a mezitím se nenávist a hrozby vůči Sámům stupňují a policie přechází brutální zabíjení zvířat bez povšimnutí. Elsa proto kontaktuje novináře, a tím proti sobě poštve pytláky. Strach, hněv a vina, které v sobě Elsa od dětství potlačovala, se spustí jako lavina ve chvíli, kdy stane tváří v tvář Robertu Isakssonovi, muži, který jí kdysi zabil soba. Jak se Elsa zachová? Nechá se ovládnout emocemi a zmáčkne spoušť? Příběh vyprávěný ve třech oddílech je svědectvím boje mladé ženy za práva jejího lidu a sámské kulturní dědictví ve světě, kde roste xenofobie, lhostejnost úřadů i počet sebevražd. Je to ale zároveň melancholická milostná píseň o krásách severské přírody, která trpí zásahy člověka i změnami klimatu. A v neposlední řadě jde o napínavý, psychologicky vygradovaný příběh s velkým finále. Spisovatelka a novinářka Ann-Helén Laestadius pochází ze švédské Kiruny a má sámské a tornedalské kořeny. Dosud vydala několik knih pro děti a mládež a za jednu z nich obdržela prestižní literární ocenění Augustovu cenu. Ve svých knihách se často obrací ke svému rodnému regionu a všímá si témat identity, jazyka, příslušnosti k různým kulturám a důležitosti rodiny. V románu Odcizení se inspirovala skutečnými událostmi.