Ve svých krátkých promluvách, určených všem, kteří „chtějí zasvětit svůj život dobru a rozvoji humanity“, se papež Jan Pavel II. zamýšlí nad hlavním smyslem křesťanství v nastupujícím třetím tisíciletí. Připomíná, že Bůh je ten, kdo „vytvořil dějiny a vede je v každé epoše dál jako příběh o lidské spáse.“ Papež zdůrazňuje vzrůstající úlohu sekulárních institutů v životě katolické církve a svými slovy i modlitbami povzbuzuje jejich členy žijící v nejrůznějších koutech Země. „Dnešní sekulární instituty vytvářejí velmi cennou přítomnost v srdci světa,“ říká Jan Pavel II., „pomáhají lidem, kteří touží po svatosti, s jejich světskými úkoly v hlubokém propojení modlitby a činu… Výzvy nové evangelizace potřebují pomoc zkušených lidí a hlubokou podporu všech vás, kteří jste ve svém povolání oddáni Bohu a jeho Církvi.“ Texty upořádané v této knize vznikaly v průběhu takřka třicetiletého pontifikátu papeže Jana Pavla II. na jeho četných zahraničních cestách jako pozdravy, modlitby či homilie adresované zejména lidem konsekrovaného života.