Téma participativního umění není v oblasti teorie umění tématem novým. Už v pravěku se "dělání umění" účastnilo zpravidla více osob, které sdílely společně materiál, nástroje, prostor i emoce při tvorbě umění, jež zahrnovalo nejenom projevy vizuální, ale i audiální, pohybové a dramatické. Tvoření tedy odpradávna může být chápáno spíše jako proces než jako produkt. Tvorba jako taková není zaměřovaná pouze na produkci hmotných děl, ale je ji nutno vnímat taktéž jako formu intervence do modelů lidského chování, do navazování vztahů mezi lidmi a navazování kontaktů člověka s prostředím, v němž žije. Kniha Participace v umění a ve výchově obsahuje šest volně na sebe navazujících kapitol věnovaných umělecké tvorbě a umělecko-pedagogické praxi v této oblasti.