Sociologický esej, psaný v dějinotvorných měsících roků 1989 a 1990, vychází po dvaatřiceti letech od svého vzniku ve čtvrtém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát. Přenáší nás do myšlení přelomové doby svého vzniku a přináší stále platná vysvětlení nejníže položených příčin pádu starého režimu, tedy soukromých aspirací a vynucených strategií velmi různých skupin bezejmenných sociálních aktérů starého režimu, těch dole i těch nahoře, které vedly nakonec k tomu, že tu nezbyl téměř nikdo, kdo by měl zájem na jeho dalším udržení. „Ze socialismu jsme vyklouzli tak snadno, protože kapitalismus pro nás byl připraven už v něm. Do kapitalismu se vpravujeme tak těžko, protože ten náš byl už v něm připraven“ komentoval autor další vývoj v druhém vydání v rozsáhlé předmluvě „Co jsme před strana 2 z 3 deseti lety nevěděli“. Pro třetí vydání v roce 2009 pak napsal kratší předmluvu, která vztahuje jeho text k aktuální situaci národní paměti: Víme po dvaceti letech víc? Nezapomněli jsme i to, co jsme před dvaceti lety věděli? Ivo Možný (1932-2016) byl profesorem sociologie a prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity po založení fakulty v roce 1998. Původně vystudoval literární vědu a pracoval jako žurnalista. Sociologii vystudoval postgraduálně a specializoval se zejména na sociologii rodiny. Kromě svého pedagogického působení při výuce sociologie na filozofické fakultě pracoval v sedmdesátých letech nějakou dobu i jako manželský poradce. Je autorem odborných monografií Rodina vysokoškolsky vzdělaných manželů (1983), Moderní rodina: mýty a skutečnosti (1990), Sociologie rodiny (1999 a 2002), Česká společnost: nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života (2002), Rodina a společnost (2006 a 2008) a kromě toho asi stovky statí v českých i zahraničních vědeckých časopisech.