Kniha je pohledem do dějin tří moravských měst na konci ´dlouhého´ 19. století a hlavní pozornost věnuje problematice jejich technické infrastruktury, kultury, školství a sociální péče. Starostové Olomouce, Prostějova a Zlína města vedli s pocitem sounáležitosti k danému národnímu a politickému táboru. Svůj úřad vnímali jako službu městu, zemi a císaři. Podněcovali rozvoj měst, v nichž dlouhodobě žili nebo se v nich přímo narodili, a úspěšně překonávali finanční limity brzdící jejich úsilí. Vtiskli jim osobitou tvář a vedli je v letech vytváření moderní občanské společnosti. Autoři předkládané knihy hodnotí, nakolik byli starostové úspěšní, jak jejich úsilí vnímali současníci a jak se na ně díváme s historickým odstupem dnes.