Adlerova monografie o dějinách židovského tábora v Terezíně je jedním z nejvýznamnějších a nejdůkladnějších děl o holocaustu, které ovlivnilo poválečnou debatu o nacistických zločinech. Autor popisuje historii vzniku tábora, jeho promyšlenou organizaci a krutou nacistickou mašinerii, která stála v pozadí jeho vzniku a fungování. Těžiště práce však spočívá v podrobném vylíčení každodenního života jeho nedobrovolných židovských obyvatel, tedy onoho „nuceného společenství“, jak jej autor nazývá. Kniha je výjimečná především tím, že Adler jako bystrý pozorovatel a hluboký myslitel předkládá čtenáři nejen ohromující množství nashromážděných informací o táborovém životě, ale také jedinečnou sociologickou a psychologickou analýzu chování lidí v extrémních a nelidských podmínkách, která ne vždy odpovídá dnešním představám. Především díky tomu se jeho práce stala pro pochopení fenoménu Terezína zcela nepostradatelnou.