Pohnuté, bouřlivé a vyčerpávající vojensko-politické zápolení mezi znepřátelenými nábožensko-mocenskými tábory první poloviny 17. století dostalo záhy od historiků označení třicetiletá válka (1618-1648). Na tento "všeobecný" konflikt autor nazírá jako na komplexní soubor mocensko-politických, dynastických, hospodářsko-obchodních, sociálních, náboženských a vojenských zápasů, kdy nejhorší boje se často odehrávaly na středoevropském kolbišti. Zároveň dodává, že omezení třicetileté války jen na území Svaté říše římské je z hlediska současné historické vědy sotva udržitelné a realitě bude bližší globálnější pohled, a to v kontextu odborných diskuzí o aspektech mezinárodní diplomacie, o říšském patriotismu, stavovství a absolutismu, o konfesionalizaci, o obecné krizi 17. století nebo o militární revoluci