Prastará šamanská tradice, v Tibetu zvaná bön, je prvotním zdrojem středoasijské i tibetské kultury. Esenci těchto dávných nauk, podobně jako v buddhistické tradici, představuje dzogčhen („velká dokonalost“). Kniha poprvé v češtině předkládá systematický přehled bönistického dzogčhenu podle jeho základního textu Žangžung ňängjü. Ten shrnuje hlavní charakteristiky nauky velké dokonalosti a objasňuje také její vztah k dalším systémům učení bönu. Předmluvu napsal J. S. dalajlama. Uspořádal Andrew Lukianowicz. Přeložila Eva Madaraszová. „Praxe musí dávat našemu životu smysl, protože jinak jen pokračujeme v bezvýznamných a rozptylujících činnostech, jako například když se snažíme zbohatnout, stát se chytřejšími nebo když neustále hledáme nové lásky. Většina z nás takto strávila spoustu času a jsme z toho unavení. Je však těžké tomu všemu uniknout. Přijetím nauky a jejím následným praktikováním můžeme dát svému životu smysl.“ „Základem je moudrost, která povstává sama ze sebe. Pět negativních emocí je projevem energie. Nahlížet na emoce jako na něco špatného je chybou. Ponechávat je v jejich přirozené podstatě je metodou, jak dosáhnout neduálního stavu osvobození, výsledkem čehož je překonání naděje i strachu.“