V Zemi Šahrzád sepsala autorka své prožitky z let 2013–2016, kdy jako žena diplomata pobývala v íránském Teheránu a z bezprostřední blízkosti poznávala íránskou každodennost i život vyšších vrstev, účastnila se společenských událostí, starala se o rodinu a odstála si nezanedbatelný čas v dopravních zácpách. Ve svém vyprávění mísí vlastní zážitky s obecnými fakty o asijské zemi, z níž k nám povětšinou přicházejí zprávy o potlačování ženských práv a náboženském fundamentalismu. Autorčinou snahou není za každou cenu rozbíjet zažité představy, ale ukázat, že za nimi se skrývá mnohem bohatší a členitější prostor.